fb
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ikona Vstupenky
ikona DNJ Facebook
ikona DNJ Youtube

header

Nadpis

Divadelní společnost Jana Hrušínského byla založena v roce 2002 a navazuje na dlouholetou rodinnou tradici. Předkové a příslušníci rodiny Hrušínských působí v českém divadle nepřetržitě od poloviny devatenáctého století. Prvním držitelem divadelní koncese v rodině byl pan Ondřej Červíček, který povolení k provozování divadelního spolku získal v roce 1883. Za všechny známé osobnosti, které prošly divadelní historií "rodiny" jmenujme např. v r. 1851 Josefa Kajetána Tyla nebo později, v první polovině 20. století např. Karla Lamače, Rudolfa Hrušínského či Josefa Kemra. Rodinná tradice nyní pokračuje v Divadle Na Jezerce…

 

Divadelní společnost Ondřeje Červíčka

1869
Dokument Ondřeje Červíčka
1897
Anna Červíčková
později provdaná Budínská
1905
Anna Červíčková-Budínská
1906
Ondřej Červíček
principál - zakladatel
herecké dynastie
1907
Václav Červíček-Budínský
později principál
1912
Červíčkova divadelní společnost
1917
Marie Červíčková
Sen noci svatojánské.
Krátce po tomto představení
zemřela na španělskou chřipku
1918
Rudolf Böhm-Hrušínský
Hermína Červíčková-Hrušínská
na počátku společného působení
1919
1919
Hermínka Červíčková
v operetě Loutka
1920
17. října - po konání
tohoto představení
se Hermíně Hrušínské
narodil syn Rudolf
1922
Rudolf Hrušínský
dvouletý
1924
Pětiletou dceru Bertičku
hrál Rudolf Hrušínský ml
1924
Červíčkova divadelní společnost
sedící uprostřed
Rudolf Hrušínský
1924
Divadelní společnost
Václava Červíčka
Obráz od Ivy Hüttnerové
2001
1925
Příjmy-výdaje
Rudolfa Böhma-Hrušínského
1926
Hermína Červíčková-Hrušínská
1931
Rudolf Böhm-Hrušínský
1934
Plakát divadelní společnosti
1935
Rudolf Böhm-Hrušínský
se synem
Rudolfem Hrušínským
ve hře Princezna z Gettha
1936
Plakát divadelní společnosti
1937
První režie
Rudolfa Hrušínského
1939
Rudolf Hrušínský
o prázdninách
u divadelní společnosti
1940
Vstupenky společnosti
Anny Budínské-Červíčkové
1942
Divadelní společnost
Anny Červíčkové-Budínské
sedící uprostřed.
Druhý zprava
Josef Kemr
1943
Divadelní plakát společnosti
z doby protektorátu
1943
Plakát
1943
Ženichové
Rudolf Hrušínský
ve třiadvaceti letech
1943
Ženichové
Václav Budínský
Josef Kemr
Rudolf Hrušínský
1944
U Červíčků
Rudolf Böhm-Hrušínský
Rudolf Hrušínský
Josef Kemr a další
 

Rudolf Böhm-Hrušínský

1935 - Divadlo Uranie
Děti Slovače Rudolf Böhm-Hrušínský
1936
Rudolf Böhm-Hrušínský
v Medkově hře
Plukovník Švec
1938 - Osvobozené divadlo
Rudolf Böhm-Hrušínský
Pěst na oko
V & W Těžká Barbora
1938 - Osvobozené divadlo
Original textu hry
Rudolfa Böhma-Hrušínského
s věnováním Jana Wericha
Janovi Hrušínskému
1938 - Osvobozené divadlo
Rudolf Böhm-Hrušínský
František Filipovský
ve hře V & W
Pěst na oko
1942
Divadlo Vlasty Buriana
Rudolf Böhm-Hrušínský
 

Rudolf Hrušínský

1938 - D38
Leonce a Lena
1938 - D38
Leonce a Lena
titulní strana
časopisu Hvězda
1938 - D 38
Věra Lukášová
rež.E.F.Burian
s Jiřinou Stránskou
1940 - MDP
Naše městečko
S Natašou Gollovou
1941 - D 41
Stříbrný vítr
s Jiřinou Stránskou
1946 - Divadlo na Vinohradech
Jacobowsky a plukovnik
s Bedřichem Vrbským
1947 - DnV
Čínská zeď
s Jaroslavou Adamovou
1948 - DnV
Svatá Jana
Dauphin
1951 - MDP
Tartuffe
s Marii Rosůlkovou
1951
Vladimír Salač
Rudolf Hrušínský
Václavské náměstí
1954 - MDP
Ivanov
s Alexandrou Myškovou
1957 - MDP
Dana Medřická
Rudolf Hrušínský
Neapol město miliónu
1958 - MDP
Poslední dějství
1959 - MDP
Rudolf Hrušínský
Lubomír Lipský
Zlaté tele
1959 - MDP
Rudolf Hrušínský
Útěk
režie Miroslav Macháček
1961 - Národní divadlo
Křišťálová noc
s Olgou Scheinpflugovou
1965 - ND
A co láska
s Josefem Kemrem
režie Miroslav Macháček
1965 - ND
Jeppe z vršku
Jeppe
režie Jaromír Pleskot
1966 - ND
Poslední
Ivan Kolomijcev
režie Alfred Radok
1966 - ND
Poslední
režie Alfred Radok
1966 - ND
Zmoudření dona Quichota
s Radovanem Lukavským
1968 - ND
Novokřtěnci
Bockelson
režie Miroslav Macháček
1968 - ND
Novokřtěnci
režie Miroslav Macháček
1972 - ND
Othello
Jago
s R. Lukavským
režie Václav Hudeček
snímek ze zkoušky
1976 - ND
Mnoho povyku pro nic
Benedikt
1982
Rudolf Hrušínský
Svatopluk Beneš
Ota Ornest
Josef Bek
1984 - ND
Stará dobrá kapela
Šána
 

Jan Hrušínský

1955
Anna Červíčková-Budínská
poslední divadelní ředitelka
a principál Jan Hrušínský
1965 - Národní divadlo
Měsíc na vsi
první divadelní role
režie Rudolf Hrušínský
1965 - ND
Zimní pohádka
1966 - ND
Bláznivá ze Chaillot
1966 - ND
Bláznivá ze Chaillot Jan Hrušínský
1966 - ND
Jan Hrušínský
Olga Scheinpflugova v Bláznivá ze Chaillot
1976 - Činoherní studio Ústí
Jak se vám líbí
Jan Hrušínský
Marie Spurná
1977 - ČS-Ústí
Komtesa a pěchotní důstojník
režie J.Vostrý
Jan Hrušínský
Petr Čepek
1978 - ČS-Ústí
Vášeň jako led
Leoš Suchařípa
Marie Spurná
Jan Hrušínský
režie Jan Grossman
1979 - ČS-Ústí
Goldoniáda
1979 - ČS-Ústí
Troilus a Kressida
Jan Hrušínský-Troilus
s Leošem Suchařípou
1980 - ČS-Ústí
Ženitba
Jan Hrušínský - Podkolatov
Jelena Juklová - Agáta
Marie Spurná - Tekla
1982 - CS-Usti
Tři sestry
Marie Spurná
Miluše Šplechtová
Jan Hrušínský
1982 - ČS-Ústí
Jan Hrušínský
Pavel Rímský
Miluše Šplechtová
Tři sestry
1982 - ČS-Ústí Jan Hrušínský
Leoš Suchařípa
Miluše Šplechtová
Tři sestry
1993 - Divadlo na Zábradlí
Silná v zoologii
Bára Hrzánová
Eduard Haken
Jan Hrušínský
1993 - DnZ
Silná v zoologii
v šatně s Eduardem Hakenem
1994 - Divadlo ABC
Jak jsem vyhrál válku
Jan Hrušínský - Goodbody
Jan Szimik
1994 - Divadlo v Řeznické
Hallo Dolly
Jitka Sedláčková
Jan Hrušínský
režie Ota Ševčík
1994 - Řeznická
Hallo Dolly
Kamil Halbich
Jan Hrušínský
1996 - 2008 - ABC
Charleyova teta
Jan Hrušínský Babberley
1996 - ABC
Charleyova teta
Jan Hrušínský
Lubomír Lipský
1999 - ABC
Večer Tříkrálový
Jan Hrušínský
Malvolio
2001
Taková spoušť
Jiří Kodet
Jan Hrušínský
režie Juraj Herz
 

Divadelní společnost Jana Hrušínského

2003 - Gong - DNJ
Zahraj to znovu, Same
2003
Zahraj to znovu, Same
Josef Abrhám
Jan Hrušínský
DNJ
2003
Zahraj to znovu,Same
Jan Hrušínský
Zdeněk Hruška
Miluše Šplechtová
2003
Mein kampf
2003 - Gong
Mein kampf
DNJ
2003 - Gong
Mein kampf
Hitler
2004
Vajíčko
Jan Hrušínský
Magis
foto M. Votavová
2004
Vajíčko
Jan Hrušínský Zuzana Kajnarová
2004
Vajíčko
Miluše Šplechtová
Zdeněk Hruška
Milan Stehlík
Červen 2008
Divadlo Na Jezerce
3. 4. 2007
Foto Majka Votavová
Na fotografii chybí
více než čtyřicet
dalších tvůrců
Divadlo Na Jezerce
Pokračování... ...

  VE SLUŽBÁCH THÁLIE

ONDŘEJ ČERVÍČEK       VÁCLAV BUDÍNSKÝ       RUDOLF HRUŠÍNSKÝ
1844 - 19281875 – 19361920 – 1994

      Od poloviny 19. století se odvíjí příběh jednoho z našich nejstarších hereckých rodů, jehož zakladatelem se stal nenápadný a divadlu odevzdaný odchovanec J. K. Tyla ONDŘEJ ČERVÍČEK. Když v pozdním věku sepsal Paměti českého herce, učinil tak proto, aby vypovídal o době, kdy „obyvatelstvo pro české divadlo nemělo žádný zájem mimo hloučku probuzenců, kde bylo těžko synům Thálie pracovati a jen láska k dramatickému umění a k vlasti dodávala síly a vytrvalosti, by na dráze vytknuté neklesli.

      V roce 1867 uzavřel Ondřej Červíček sňatek s JOSEFOU MUŠKOVOU (1845-1903), dcerou proslulého herce a divadelního ředitele HYNKA MUŠKA (1811-1894). Josefa se stejně jako její sourozenci věnovala divadlu, její sestra Antonie se provdala za uznávaného divadelního ředitele JOSEFA FALTYSE (1839-1926) a sestra Anežka za jiného divadelního koncesionáře ANTONÍNA BRÁZDU. Těmito sňatky se slévaly jednotlivé herecké rody v mohutný divadelní proud, který postupně zaplavil celé Čechy. Koncesi k provozování vlastní společnosti obdržel Ondřej Červíček v roce 1883 a ve svém podniku zaměstnával především početnou rodinu. Kromě Otakara (1867-1942), Stanislava (1870-?), Františky (1872-?) a Josefy (1873-?), to byl zejména jeho syn VÁCLAV ČERVÍČEK, který se v roce 1906 stal tzv. artistickým správcem společnosti. Poté, co se roku 1899 oženil s herečkou ANNOU BUDÍNSKOU (1878-1958), přijal umělecké jméno BUDÍNSKÝ. Proměnlivý název společnosti se po jeho smrti, kdy se vedení ujala Anna Budínská, ustálil do podoby LIDOVÉ DIVADLO MĚST VENKOVSKÝCH PRO ZEMI ČESKOU. Stejně jako v případě Ondřeje Červíčka, tvořily zprvu herecký kádr Budínského společnosti především jejich děti – VÁCLAV BUDÍNSKÝ (1902-1985), talentovaná a předčasně zemřelá MARIE ČERVÍČKOVÁ (1899-1917) a FRANTIŠEK ČERVÍČEK (1903-?). Mladší z dcer, HERMÍNA ČERVÍČKOVÁ (1901-1989), se na jaře 1920 provdala za herce RUDOLFA BÖHMA-HRUŠÍNSKÉHO (1897-1956), pozdějšího člena Osvobozeného divadla, Divadla Vlasty Buriana aj.

      V Novém Etynku (dnes Nová Včelnice) se manželům Hrušínským za jevištěm narodil syn Rudolf. Obklopen péčí svých nejbližších stával se odmalička spoluúčastníkem toho, jak se dělá divadlo. Nejen rodiče, ale i dědeček s babičkou, strýcové a tety mu den za dnem bezděčně vštěpovali lásku k divadlu. Řekneme-li bezděčně, pak to znamená bez sebemenší didaktičnosti, samozřejmostí své divadelní práce i svého života, tím, co měl jako chlapec každodenně na očích, když se mu všední starosti proměnily v pohádkový svět divadla. O několik let později, jako herec významných pražských divadel (Akropolis, Uranie, Pražské dětské divadlo, Divadlo E.F.Buriana D38-D40, Městské divadlo na Královských Vinohradech), se pokusil povznést úroveň Budínského společnosti obohacením repertoáru (zařazováním současných her a vlastních dramatických pokusů První případ a Nový život) i hereckého souboru (JOSEF KEMR). Činnost Budínského společnosti překlenula tíživá léta obou světových válek, byla ukončena spolu s činností ostatních českých divadel v Protektorátu Čechy a Morava k 31. září 1944 a po válce již nebyla obnovena.

      Navzdory protivenstvím, jimž museli členové Budínského společnosti mnohdy čelit, v nich toto působení zanechalo nesmazatelné dojmy. Za mnohé ostatní je vyjádřil Rudolf Hrušínský, když napsal:

Mnoho vánočních svátků jsem prožil v rodině svého dědečka Václava Budínského-Červíčka. Byly to Vánoce, které měly zvláštní podivné kouzlo a podivnou, zvláštní vůni. Vůni vybílených maličkých divadelních hospodských sálů v různých zasněžených vesničkách, vůni petrolejového vařiče mé babičky, na němž dokázala vykouzlit štědrovečerní večeři pro celou divadelní společnost, vůni divadelních kostýmů, kulis a různých rekvizit. A také zvláštní vůni venkovských, obyčejných lidí, kteří měli úctu k naší práci a přicházeli do divadla v jediných černých šatech, které oblékali pouze do kostela a potom, později – naposled – do rakve. Vážili si nás a my si vážili jich. A ta úcta k obyčejným venkovským lidem, pro které divadlo bylo kostelem, mě neopustila dodnes.

      V dějinách českého divadla 19. a první poloviny 20. století sehrály kočovné nebo cestující divadelní společnosti, jak se jim také říkalo, významnou a dodnes nedoceněnou roli. V malém jihočeském městečku Bavorově, kam společnost zajížděla, nalezl poslední místo odpočinku ONDŘEJ ČERVÍČEK. Na jeho náhrobní desce byl umístěn nápis hodný pokračovatele Josefa Kajetána Tyla a zakladatele hereckého rodu:

Jest vavřín Tvojí poduškou,
jenž provázel Tě cestou trnitou.
Nechť slavně dá ti spáti,
nežils marně pro vlast máti.


Na rodinnou tradici v roce 2002 navázal Jan Hrušínský, když založil Divadelní společnost Jana Hrušínského a v prosinci 2004 Divadlo Na Jezerce. V rodinné tradici pokračuje i jeho rodina.

MARIE VALTROVÁ, březen 2005
(Autorka je vedoucí divadelního oddělení Městské knihovny v Praze)